Aktuální výstava - do 18. ledna 2024
Panoráma komplexně představuje éru sasko-polské personální unie v letech 1697 až 1763 v Drážďanech. Za vlády Augusta Silného a jeho syna rozkvetl drážďanský dvůr do nevídané nádhery a umění, jež byly v Sasku do té doby neznámé. Pohled na město je z úhlu pohledu z věže kostela Hofkirche, rozhlížíte se od náměstí a uliček s obytným palácem a Zwingerem až po kostely a paláce v Novém městě.
Krajina, zasazená do údolí Labe, s Míšňí na severu a Pillnitzem na jihu, byla už od pradávna srovnávána s Florencií. To Drážďanům přineslo přezdívku „Labská Florencie“.
Podkladem pro panoráma byly drážďanské veduty (pohledy na město) Bernarda Bellotta (Canaletta) z poloviny 18. století. Panoráma nabízí náhled na město renesanční a barokní architektury. Zároveň ukazuje, že v Drážďanech, s výjimkou několika nápadných staveb kolem roku 1750, v této době silně převažovaly renesanční budovy. Situace se změnila až po rozsáhlém zničení města během sedmileté války v roce 1763.
Na panoramatu vidíme scenérii doslova naplněnou pulzujícím životem tehdejší doby. Scény s historicky zdokumentovanými lidmi, například s carem Petrem I., Johannem Sebastianem Bachem nebo Casanovou, stejně tak jako nosiči džusů v uličkách, ženy na stáncích na tržnici či šašci na náměstích oživují naše smysly tak, že doopravdy cítíme a hmatáme „vůni a tok času“.
Doprovodná výstava představuje období baroka. Pro Yadegara Asisiho představují dějiny Drážďan evropský rozměr: dynastické vazby a kulturní a ekonomické vztahy ovlivňovaly celou Evropu.
